Anotace.cz

Nespolehlivý vypravěč dokáže obrátit očekávání čtenáře naruby šarmantní kombinací pravdy a lži. Drobné rozpory v ději a detailní micro-náznaky vyvolávají největší disonanci a drží čtenáře v napětí až do konce. Klíčové techniky mikro-náznaků 1. Nekonzistentní detaily Začněte tím, že popíšete jednu scénu – třeba prázdný pokoj –, ale drobným detailem naznačíte, že vypravěč viděl něco jiného než popisuje. Čtenář si všimne nesrovnalosti a začne pochybovat o každém dalším slově. 2. Odkazy na „skrytou“ minulost Vložte zmínku o události, která se nikdy nerozvine: „Vypravěč si tajně vzpomněl na noc, kdy praskla láhev na podlaze. Ale pak rychle přejde k dalšímu detailu…“ Čtenář se ptá: co to bylo? Proč to nepopisuješ? 3. Dialogy s vedlejšími postavami Nechte postavu během rozhovoru několikrát pohlédnout jinam, přerušit větu, nebo zopakovat otázku. Mikro-náznakem je třeba „odmlka“ či „zúžený pohled,“ kterou popíšete přesně: „Podíval se na starou fotku, než odpověděl.“ Praktická cviče...

Slova jsou stavební materiál, jímž budujeme příběhy, světy a postavy, které se nám pak usadí v hlavě a ne a ne z ní zmizet. Ale dnes bych rád prozkoumal něco trochu jiného: tvorbu příběhů, které se obejdou bez slov – nebo jich aspoň použijí zatraceně málo. Přemýšlejte o tom. Sedíte u klávesnice, v hlavě bublá nápad na novou povídku, a najednou vám vnitřní hlas řekne: „Co když se pokusím to vyprávět beze slov?“ Něco na způsob komiksu bez textových bublin, filmového traileru bez dialogů nebo obrazu, který říká vše jen barvou, tvarem a kompozicí. Možná si myslíte, že tohle je bláznovství. Proč byste jako spisovatelé – řemeslníci, kteří pracují s jazykem – měli zkoušet vyprávět vizuálně? Jenže právě v tom tkví ono kouzlo. Je to, jako když truhlář , zvyklý na ostré dláto a hladký hoblík, najednou vezme do ruky štětec. Přenáší to, co ví o dřevě, do něčeho nového. Stejně tak vy. Víte, jak vytvářet atmosféru, dávkovat napětí, ukazovat čtenáři něco, co si může sám v hlavě domyslet. Pojďme t...