Pokud mi řeknete, že nemáte čas číst, pak nemáte čas ani nástroje k tomu, abyste psali. Je to tak jednoduché. Čtení je pro spisovatele palivo, ale pokud to s psaním myslíte vážně, musíte přestat číst jako běžný konzument, který se nechá unášet dějem v pohodlném křesle. Musíte začít číst s ostře nabroušeným skalpelem v ruce. Jako analytik, který rozebírá motor, aby zjistil, proč šlape, a jako zloděj, který si z toho motoru odnese ty nejlepší součástky do své vlastní dílny. Psaní není magie, je to řemeslo, a každý velký příběh, který kdy byl napsán, v sobě nese mapu, jak ho postavit znovu a lépe.
Literární pitva: Jak nahlédnout pod kapotu
Když otevřete knihu, která vás pohltí, vaší první povinností je nenechat se pohltit úplně. Musíte si udržet odstup. Ptejte se sami sebe: Proč se mi teď potí dlaně? Jak to ten chlap udělal, že se o tu postavu bojím, i když ji znám teprve pět stránek? Analytické čtení vyžaduje, abyste sledovali rytmus vět. Všimněte si, kdy autor používá krátké, úderné věty k vyvolání napětí a kdy se naopak rozlije do širokých, popisných souvětí, která vás mají ukolébat. Pokud narazíte na pasáž, která nefunguje, je to pro vás dar. Je to lekce o tom, kudy cesta nevede. Rozeberte ten špatný odstavec na prvočinitele a zjistěte, kde přesně ten motor začal vynechávat.
Stavební kameny a jejich váha
Sledujte, jak autoři pracují s tím, co zůstává nevyřčeno. Pokročilý spisovatel ví, že to, co se děje v mezerách mezi řádky, je často důležitější než samotný text. Analýza dialogu je v tomto směru klíčová. Lidé v reálném životě málokdy odpovídají přímo na otázky. Uhýbají, lžou, mlčí. Pokud čtete mistra, uvidíte, jak jeho postavy mluví v podtextech. Vaším úkolem je ten podtext vypreparovat. Podívejte se, jakým způsobem autor buduje scénu – kolik prostoru věnuje smyslovým vjemům. Je tam cítit pach zmoklého asfaltu? Slyšíte skřípění starých dveří? Pokud ano, označte si to. To jsou vaše studijní materiály.
Umění legálního zlodějství
Nenechte se zmást termínem „zlodějství“. Nemluvím o plagiátorství – to je cesta pro slabochy a lidi bez špetky fantazie. Mluvím o přivlastňování si technik. Pokud uvidíte, že někdo geniálně vyřešil přechod mezi dvěma časovými rovinami, ukradněte ten mechanismus. Pokud narazíte na způsob, jakým autor pracuje s nespolehlivým vypravěčem, vezměte si tu šablonu a zkuste do ní nalít svůj vlastní příběh. Vaše spisovatelská bedna na nářadí by měla být plná věcí, které jste našli u jiných. Každý velký spisovatel začínal jako ozvěna někoho jiného, dokud si nevybudoval svůj vlastní hlas skrze syntézu všeho, co se cestou naučil.
Budování vlastní zásobárny triků
Doporučuji si vést něco, čemu říkám „kniha stínů“ nebo prostě technický deník. Neopisujte si tam jen krásné citáty, které si dáte na zeď. Opisujte si tam strukturální vzorce. Například: „Autor uvedl vedlejší postavu ve třetí kapitole jen proto, aby skrze ni v sedmé kapitole vysvětlil hrdinovu traumatickou minulost, aniž by to působilo jako nucená expozice.“ To je technický poznatek. To je součástka, kterou můžete použít. Když budete takto číst deset, dvacet, padesát knih, zjistíte, že vaše vlastní psaní přestává být tápáním ve tmě a stává se vědomou konstrukcí.
Rytmus, tempo a bílá místa
Poslední věcí, kterou musíte jako analytici sledovat, je architektura odstavce. Podívejte se na stránku jako na grafický objekt. Vidíte tam jen dlouhé bloky textu, které působí jako zeď? Nebo je tam hodně bílého místa a dialogů? To určuje tempo, jakým čtenář vaším příběhem proletí. Velcí autoři vás donutí zpomalit tam, kde chtějí, abyste trpěli, a zrychlit tam, kde jde o život. Čtěte nahlas. Pokud se u cizího textu zadrhnete, je tam chyba v rytmu. Pokud text plyne jako řeka, ukradněte si tu kadenci. Psaní je nakonec forma hudby, a vy se musíte naučit slyšet falešné tóny dřív, než je sami napíšete.
Až příště otevřete knihu, zapomeňte na to, že jste fanoušci. Buďte řemeslníci. Dívejte se na spoje, hledejte hřebíky, které drží konstrukci pohromadě, a nenechte se opít jen krásnou fasádou. Je to tvrdá práce a možná vám to trochu zkazí čistou radost z četby, ale je to jediný způsob, jak se dostat do první ligy. Tak do toho, vezměte si ten skalpel a začněte řezat. Papír nekrvácí, ten snese všechno.
Komentáře
Okomentovat